Ve středu 20. listopadu 2024 se v prostorách Zastoupení Evropské komise v Praze
konala konference, kterou organizovala platforma RomanoNet, zastřešující patnáct
významných romských a proromských organizací. A to právě ve spolupráci se
zmiňovaným Zastoupením EK. Na akci pozvali organizátoři odborníky z oblasti
vzdělávání, sociální inkluze, zástupce státních institucí a romských komunit.
Tématem bylo budoucí směřování evropských fondů a hledání způsobů, jak efektivně
řešit dlouhodobé problémy spojené s integrací Romů. Současně vyhodnocení
dosavadních zkušeností s fungováním eurofondů, zapojení samotných Romů do
jejich nastavování a poučení z tohoto procesu právě do dalšího programovacího
období od roku 2027.
Hlavní otázkou konference byla participace Romů v rozhodovacích procesech a
efektivní využívání finančních prostředků EU. Diskutující se shodli na tom, že
současný systém musí být přehodnocen, aby lépe reflektoval potřeby komunit.
Zástupci neziskového sektoru a odborníci v daných oblastech kriticky hodnotili
mezery v jednání některých resortů, naopak vyzdvihovali spolupráci s jinými a jejich
otevřenost a ochotu vnímat připomínky samotných Romů. Upozorňovali na
skutečnost, že do procesu nastavování témat eurofondů, stejně jako u jejich
vyhodnocování, musejí být zástupci Romů přítomní od začátku a že vidí mezery
právě zde.
Za největší pozitivum tohoto kulatého stolu lze bez pochyby označit výborné
zastoupení resortů a institucí a otevřenost jejich zástupců vůči mnohdy kritickému
hodnocení, od MPSV, MMR, MŠMT, Agenturu pro sociální začleňování, aktivní účast
vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti Lucii Fukovou, až po odborné zastoupení
Evropské komise.
Evropské fondy pod tlakem
Monika Ladmanová, zástupkyně Evropské komise pro Českou republiku, upozornila
na riziko snížení podpory z Evropských strukturálních fondů. Zdůraznila, že bez
stabilního legislativního rámce a aktivní občanské podpory mohou být klíčové
projekty ohroženy. „Evropská unie má jako své priority obranu, bezpečnost a
ekonomickou konkurenceschopnost, což může omezit prostředky směřované na
sociální inkluzi,“ varovala Ladmanová.
Romové ve středu rozhodování
Michal Miko, ředitel RomanoNetu, apeloval na smysluplné zapojení Romů do
plánování a realizace projektů. Podle něj musí být jejich participace skutečná, nikoliv
pouze symbolická. „Chceme mít jasnou představu o tom, jakým způsobem budou
data o dopadech těchto fondů na Romy sbírána, jak budou vyhodnocována a jak
budou ovlivňovat konkrétní rozhodování v přípravě nového období.“ dodal. Během diskuse byla zdůrazněna potřeba lepší koordinace mezi institucemi a komunitami a
vytvoření platforem, které zajistí slyšení hlasu Romů již při přípravě dotačních výzev.
Příklady úspěchů i výzev z České republiky
Pavel Tychtl z Evropské komise připomněl úspěchy některých projektů v České
republice, například v oblasti inkluzivního vzdělávání a desegregace školství. Cílená
podpora romských komunit se ukázala jako efektivní způsob, jak dosáhnout reálných
změn, uvedl Tychtl. Zároveň zdůraznil, že klíčová je kvalita sběru dat, která umožní
přesnější plánování. Tychtl také vyzval k pokračování práce na odstranění bariér,
kterým Romové čelí ve vzdělávání i dalších oblastech veřejného života.
Budoucí směřování
Jan Husák, ředitel vzdělávání ve společnosti Awen Amenca a odborný poradce
RomanoNetu, ve svém závěrečném projevu shrnul hlavní výstupy konference.
Zdůraznil, že participace Romů v rozhodovacích procesech musí být prioritou, a
apeloval na vytvoření mechanismů, které zajistí jejich skutečné zapojení od
plánování až po vyhodnocování efektivity opatření.
Podpořil myšlenku zkvalitnění sběru dat a posílit spolupráci mezi organizacemi a
státními institucemi. Uvedl, že bez transparentního přístupu financování podloženého
daty nemohou být dlouhodobé cíle integrace dosaženy. Husák zároveň podpořil
myšlenku větší podpory pro menší romské organizace, které často čelí
administrativním a finančním překážkám při získávání zdrojů na svou činnost.
Budoucnost inkluze Romů závisí na schopnosti přenést závěry z této konference do
praxe, zdůraznil Husák. Dodal, že úspěch bude možný pouze při aktivním zapojení
všech zúčastněných stran a důsledné realizaci konkrétních opatření.
Z diskuse na konferenci vyplynulo, že dlouhodobé zlepšení životních podmínek
romských komunit vyžaduje koordinované úsilí všech aktérů, využívání osvědčených
postupů a pevný závazek k řešení přetrvávajících problémů.