Praha 26. května (ČTK) – Úřad vlády s ministerstvem spravedlnosti chystají návod ke sbírání dat o Romech. Chybějící údaje dlouhodobě komplikují nastavení opatření ke zlepšení situace a účinnějšímu postupu při začleňování, nedaří se také vyhodnocovat případný pokrok. Na debatě u kulatého stolu o integraci Romů v Praze to dnes řekla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Podle ní je potřeba anonymně etnická data sbírat, pracovat se bude s kvalifikovanými odhady. Setkání zástupců magistrátu, městských částí i neziskových organizací bylo jednou z akcí letošního festivalu romské kultury Khamoro.
„Nelze něco sledovat, když nevíme, koho se to týkalo. Romové nám pak službami dlouhodobě propadávají. To se prostě děje, jinak by stav života Romů nebyl takový, jaký je. Musíme si klást otázku, jak je možné, že Romové stále žijí ve vyloučených lokalitách, jsou nezaměstnaní, chodí do speciálních škol. Nesmíme být barvoslepí,“ uvedla Fuková.
Česko dlouhodobě údaje o situaci Romů nemá, žádné instituce a rejstříky etnickou příslušnost nezaznamenávají. Podle kvalifikovaných odhadů z poslední vládní výroční zprávy o stavu romské menšiny žije v ČR kolem 250.000 Romů. Dřívější dokumenty zmiňovaly, že zhruba polovina z nich je v sociálním vyloučení. K romské národnosti se při sčítání lidu přihlásilo asi 21.700 osob. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) podle výroční zprávy už dřív zjistil, že práci měla asi polovina Romů od 20 do 64 let. Téměř třetina Romů žila v bydlení s nevyhovujícími podmínkami. Podle analýzy PAQ Research a STEM se počet romských žáků ve speciálních třídách výrazně nesnížil, uvádí vládní zpráva.
O způsobu zjišťování dat začali loni debatovat zástupci úřadu vlády, ministerstev, kanceláře ombudsmana, Úřadu pro ochranu osobních údajů či RILSA. „Vzniká s ministerstvem spravedlnosti na základě debat obecný rámec metodiky, jak budeme sledovat data, která budou v souladu s právním systémem. Nebudou se nikde evidovat nějaká R nebo C a podobně. Jedná se o kvalifikované odhady,“ upřesnila zmocněnkyně. Zdůraznila, že pracovníci úřadů či organizací se nebudou na etnicitu vyptávat a nebudou ji nikam zapisovat. „Hledá se způsob v souladu se zákonem, aby data nebyla zneužitelná a nezasahovala do osobních práv,“ dodala Fuková.
Podle expertů za vyloučením Romů bývá často diskriminace a anticikanismus. „Problém s bydlením, vzděláním, zaměstnaností spočívá v těchto příčinách. Není to jen proto, že jsou Romové na okraji společnosti a špatně se jim dostává do středu, ale mají etnickou překážku. Pod rouškou etnické čistoty se mlčí, že velká část Romů spadá do sociálního vyloučení, které se pak řeší v důsledcích, ne v příčinách,“ míní ředitelka Otevřené společnosti Marta Smolíková.
Zástupci organizací podotýkají, že bez znalosti údajů je obtížné potřebné služby nastavit. „Zákon o sociálních službách je potřeba revidovat a vytvořit prostor, aby se etnicita mohla zohlednit,“ uvedl David Tišer z organizace ARA ART.
Více informací najdete v článku naší členské organizace ROMEA.